PHP triky

Adminer 5.1.1 - refaktoring

Adminer prodělal asi největší refaktoring od přidání podpory pro ne-MySQL databáze.

PHP

Začalo to celkem nevinným komentářem, který mě vybídl k lepšímu popisu tvarů polí v dokumentačních komentářích. To bylo většinou jakž-takž popsané v textu komentáře, ale ne zcela přesně. Např. informace o sloupci v databázi mají trochu jiný tvar než informace o parametru uložené procedury, některé funkce ale dokáží pracovat s oběma formáty. K popisu jsem použil syntaxi PHPStanu a pro časté typy jsem vytvořil aliasy. Vyzkoušel jsem i náhradu polí za value objekty, ale nepracuje se s tím tak pohodlně, tak jsem zůstal u polí.

/** @return array ["Timing" => [], "Event" => [], "Type" => []] */

/** @return array{Timing: list<string>, Event: list<string>, Type: list<string>} */

Když už jsem měl typy popsané, tak jsem si řekl, že by bylo škoda je nevyužít pro kontrolu Admineru PHPStanem. Jenže PHPStan vyžaduje opakování názvu parametru ve značce @param a Adminer uváděl jen typ podle pořadí parametru. Nesnáším opakování, tak jsem se rozhodl, že typ parametrů deklaruji přímo v kódu a značku @param nechám jen v případě, že parametr bude mít nějaký popis nebo typ specifičtější než PHP (např. literal-string nebo list<int>). Totéž jsem udělal i pro návratový typ a vlastnosti objektů. Použil jsem syntaxi PHP 7.4, kterou nyní spuštění Admineru ze zdrojových kódů vyžaduje. Při kompilaci do jednoho souboru se typy zase odstraní, čímž jednosouborová verze zůstala kompatibilní s PHP 5.3. Vedlejší efekt je i ten, že v některých zákoutích kódu může být typ špatně, takže nová verze tyto případy hned nerozbije. Byl jsem opravdu hodně vděčný za bohaté end-to-end testy, díky kterým jsem většinu typových chyb snad našel.

/** Get INI boolean value
* @param string
* @return bool
*/
function ini_bool($ini)

/** Get INI boolean value */
function ini_bool(string $ini): bool

PHPStan našel i řadu dalších, většinou drobných chyb. Kód Admineru teď s několika výjimkami prochází PHPStan levelem 6.

Adminer pro každou z 12 podporovaných PHP extenzi (+ další v pluginech) definuje třídu Db. Těm jsem nyní dal společného předka, což kód v některých případech i zjednodušilo. Zvažoval jsem použití rozhraní, protože Db pro MySQLi je potomek třídy mysqli, takže jiného předka mít nemůže. Ale kód by pak musel mít stejné typy jako mysqli, takže by nebyl kompatibilní zároveň se starými a novými verzemi PHP. Rozhraní navíc nedovoluje deklarovat vlastnosti. Lepší by bylo dědění z mysqli zahodit a předělat to na proxy.

Změnil jsem implementaci třídy Plugins pro nahrávání pluginů. Tu jsem tak nesnášel, že před verzí 5.1 jsem jejích zkompilovaných 7 kB odmítl dát přímo do Admineru a uživatele pluginů ji nutil nahrát zvlášť. Původně byla tato třída potomek třídy Adminer a po zavolání pluginů zavolala výchozí implementaci ve třídě Adminer. Teď jsem to změnil tak, že třída Plugins prostě zaregistruje Adminer jako nejspodnější plugin a volá ji stejně jako všechny ostatní pluginy. Kód třídy Adminer jsem musel změnit tak, aby metody místo na $this volala na adminer(), což je svým způsobem i přesnější. Je z toho totiž jasné, že se zavolají nejprve pluginy a ne nutně implementace ve třídě Adminer.

function name() {
	$args = func_get_args();
	return $this->applyPlugin(__FUNCTION__, $args);
}

function credentials() {
	$args = func_get_args();
	return $this->applyPlugin(__FUNCTION__, $args);
}

// kilometr dalšího kódu na stejné brdo

function __call(string $name, array $args) {
	foreach ($this->hooks[$name] as $plugin) {
		$value = call_user_func_array(array($plugin, $name), $args);
		if ($value !== null) {
			return $value;
		}
	}
}

Smazal jsem všechny globální proměnné. V minulosti jich měl Adminer maximálně 23.

global $adminer, $connection, $driver, $drivers, $edit_functions, $enum_length, $error, $functions, $grouping, $HTTPS, $inout, $jush, $LANG, $langs, $on_actions, $permanent, $structured_types, $has_token, $token, $translations, $types, $unsigned, $VERSION;

// nic

Přestal jsem ignorovat chybu Trying to access array offset on null, kterou PHP vyvolá třeba s kódem $_GET["where"]["_id"]. Našlo to jeden okrajový problém.

JavaScript

Do JavaScriptu jsem přidal 'use strict', což si v kódu nevyžádalo žádnou změnu.

CSS

Adminer používá obrázky prakticky jen pro tlačítka ve změně struktury tabulky. Byly vložené pomocí <input type="image">, což komplikovalo jejich stylování. Autoři designů si s tím i tak poradili, ale v nové verzi vkládám obrázky přes CSS background-image, což stylování zjednodušuje. Stávající designy jsem na to přehodil. Při kompilaci jsem url(plus.gif) změnil na url(data:image/gif;base64,...), což dovolilo odstranit kód pro servírování obrázků Adminerem. Pak jsem to zjedodušil ještě víc, obrázky inlinoval ručně a z repozitáře je smazal. Stejně se prakticky nemění a v případě potřeby je jde z CSS zase vytáhnout, upravit a vložit zpátky. Při vývoji Admineru mám vypnuté kešování a tato změna odstranila kratičké probliknutí před tím, než se obrázky stáhly.

Do CSS jsem doplnil alespoň dvě proměnné pro výchozí barvu pozadí a popředí a ve stávajících barevných designech ji nadefinoval. Důvodem je, že někdy ve výchozím vzhledu potřebuji tyto barvy použít na dalších místech a pokud s tím designy nepočítají, tak se rozbijí. Do budoucna to také umožní jednodušší vytváření nových designů.

/* default.css */
body { background: #fff; }
.footer > div { background: #fff; }
#tables a { background: #fff; }
.footer { border-top-color: rgba(255, 255, 255, .7); }

/* dark.css */
body { background: #002240; }
.footer > div { background: #002240; }
#tables a { background: #002240; }
.footer { border-top-color: rgba(0, 34, 64, .7); }

/* default.css */
html { --bg: #fff; }
body { background: var(--bg); }
.footer > div { background: var(--bg); }
#tables a { background: var(--bg); }
.footer { border-top-color: rgb(from var(--bg) r g b / .7); }

/* dark.css */
html { --bg: #002240; }

Za všimnutí stojí hlavně použití funkce rgb(from).

Testy

Přidal jsem si skript na vytvoření stejného testu pro všechny databáze a přidal s ním několik dalších testů. Doplnil jsem také alespoň základní test pro Elasticsearch.

Rozčilovalo mě, že screenshoty na homepage nejsou pro aktuální verzi, ale samozřejmě se mi je nechce dělat s každou novou verzí znovu. Tak jsem si napsal test, který mi je udělá.

Funkční změny

Žádná z těchto změn by se neměla navenek nijak projevit, proto nedošlo k žádnému bombastickému zvýšení čísla verze. Viditelných změn je jen pár:

• Opravil jsem TAR export rozbitý přidáním viditelnosti vlastností ve verzi 5.0.3. To odhalil PHPStan.
• Opravil jsem řazení podle sloupce COUNT(*) rozbité verzí 5.0.2 (bug #966).
• Pro získání sloupců grafického schématu databáze se nově klade jen jeden dotaz. Metodu jsem zpřístupnil i pluginům, využívají to editory kódu s podporou doplňování názvů sloupců.
• Plugin pro Elasticsearch jsem opravil, aby fungoval s verzí 8 – snad jsem ho tím nerozbil pro starší verze.
• Na mobilu (nebo obecně při malém rozlišení) se menu nyní úplně schová a zobrazí se až pomocí tlačítka. Ikonu tlačítka jsem mimochodem vzal ze 12 let staré nedokončené větve.
• V tmavém vzhledu jsem invertoval ikony. Díky jejich stylovatelnosti by se daly i vyměnit, ale inverze stačila.
• Metodě csp() posílám aktuální CSP, což dovoluje nastavení CSP více pluginům najednou.
• Přidal jsem pluginy pro editory a zvýrazňovače kódu Prism a Monaco Editor. S žádným z pěti nyní podporovaných zvýrazňovačů kódu ale nejsem úplně spokojen, takže vylepším interní JUSH. Více v samostatném článku.

Zvýrazňovače a editory kódu

Prism

Pokud bych chtěl dnes na webu jen zvýraznit zdrojový kód, tak sáhnu nejspíš po Prism: maličký, elegantní, snadný na použití:

<link rel="stylesheet" href="prism/prism.css">
<script src="prism/prism.js"></script><!-- nakonfigurované na https://prismjs.com/download -->
<code class="language-html"><a onclick="alert('Hi')">Example</a></code>

Prism neobsahuje editor kódu, ten je k dispozici zvlášť a vypadá, že je udělaný přesně v duchu Prism. Má i autocomplete, ale ne pro SQL.

CodeMirror

CodeMirror je primárně editor kódu, ale dá se použít i pro zvýrazňování syntaxe. To se hodí hlavně v situaci, kdy na stránce nějaký editor máme a ukázky kódu chceme zvýraznit stejně.

<link rel="stylesheet" href="codemirror/lib/codemirror.css">
<script src="codemirror/lib/codemirror.js"></script>
<script src="codemirror/addon/runmode/runmode.js"></script>
<script src="codemirror/mode/xml/xml.js"></script>
<code class="cm-s-default"><a onclick="alert('Hi')">Example</a></code>
<script>
const el = document.querySelector('.cm-s-default');
CodeMirror.runMode(el.textContent, 'text/html', el);
</script>

Ace

Editor Ace se zaměřuje hlavně na výkon. Ale způsob, jak pomocí něj jenom zvýraznit kód, jsem hledal snad hodinu:

<script src="ace/ace.js"></script>
<script src="ace/ext-static_highlight.js"></script>
<code class="example"><a onclick="alert('Hi')">Example</a></code>
<script>
const highlight = require('ace/ext/static_highlight');
const el = document.querySelector('.example');
highlight(el, {mode: 'ace/mode/sql', theme: 'ace/theme/tomorrow'});
</script>

Ace má problém s inline kódem, protože používá <div>.

Monaco Editor

Monaco je editor používaný VS Code, ale dá se použít i samostatně pro editaci i zvýrazňování kódu.

<script src="/vs/loader.js"></script>
<code data-lang="html"><a onclick="alert('Hi')">Example</a></code>
<script>
require.config({ paths: { vs: '/vs' } });
require(['vs/editor/editor.main'], function (monaco) {
	document.querySelectorAll('[data-lang]').forEach(monaco.editor.colorizeElement);
});
</script>

JUSH

Přiznám se, že můj JUSH už se mi moc nechce udržovat, proto hledám náhradu. Killer-feature tohoto zvýrazňovače a editoru jsou odkazy do dokumentace, což používám zaprvé tady na blogu: strpos(). A zadruhé taky v Admineru, kde se jednak odkazuji do dokumentace prováděných SQL příkazů, ale používám to třeba i pro nápovědu u tlačítek pro údržbu tabulek (ANALYZE TABLE a spol.), u kterých nikdy nevím, co které znamená. Odkazy vedou do dokumentace přesně toho výrobce a verze databáze, které používáte, např. PostgreSQL 16. Podobnou feature jsem našel jen u Prism pro odkazy do neudržované Web Platform Docs. Radši bych je pro webové věci měl do MDN. Pro SQL bych si to musel udělat sám.

<script src="jush/jush.js"></script>
<code class="example"><a onclick="alert('Hi')">Example</a></code>
<script>
jush.style('jush/jush.css');
jush.highlight_tag(document.querySelectorAll('.example'));
</script>

JUSH zaostává v napovídání klíčových slov a tabulek, což ostatní editory podporují.

Použití v Admineru

V Admineru JUSH zatím nechám jako výchozí zvýrazňovač syntaxe. Ale existují pluginy pro CodeMirror, pro Ace, pro Prism i pro Monaco Editor.

JUSH včetně odkazů do dokumentace zabírá ve zkompilovaném Admineru přijatelných 42 kB. CodeMirror bez odkazů by měl asi 130 kB, Ace asi 120 kB. Prism Code Editor je dělaný tak moderně, že jeho zabalení do jednoho souboru by bylo problematické, ale nejspíš by měl jen pár kilo. Monaco Editor nejspíš několik MB. Na Ace a Prism mi vadí, že nerozlišují variantu použitého SQL, takže "text" zvýrazňují stejně jako 'text', i když to první v PostgreSQL znamená identifikátor a v MySQL řetězec. CodeMirror a JUSH to umí rozlišit.

PHPStan: Kontrola sémantiky

Jazyky s explicitní kompilací můžou v tomto kroku dělat všelijaké pokročilé kontroly a kompilaci v případě něčeho podezřelého prostě zastavit. Dělá to třeba Java, která na tento krok dovoluje napojit i další kontroly. Takže existují projekty jako Error Prone od Google, který momentálně dělá 606 dalších kontrol potenciálně chybového kódu.

V PHP máme situaci jinou. Kód se kompiluje až těsně před spuštěním a asi bychom nebyli úplně rádi, když by se stránka nezobrazila třeba jen proto, že jsme napsali return;; (druhý středník vyvolá chybu nedosažitelný kód). Předem můžeme pomocí php -l udělat jen kontrolu syntaxe. Nicméně aby měl člověk klid v duši, tak by to chtělo udělat i nějaké další kontroly. Já jsem si před 17 lety napsal jednoduchý skript, který zkontroluje, jestli kód nepoužívá neinicializovanou proměnnou. Spouštěl jsem ho např. vždycky poté, kdy jsem část kódu přesunul do samostatné funkce. Dnes už s vyčleněním kódu do funkce pomůžou IDE, ale když uděláte pouhé copy/paste, tak se může snadno stát, že nějakou proměnnou v kódu použitou zapomenete předat funkci jako parametr.

Od té doby situace značně pokročila a dovednosti statických analyzátorů šly hodně dopředu. Etalonem schopností je PHPStan, který vzniká v Česku. Nasadil jsem ho nedávno na Adminer a i jeho netradičně strukturovaným kódem se PHPStan prokousal se ctí. Nejdůležitější je, že jeho nasazení odhalilo skutečné chyby. V několika případech mě také dokopalo k refaktoringu, díky kterému je daný kód teď lepší.

Co se mi hodně líbilo, jsou úrovně chyb. Začal jsem na úrovni 0, vyřešil všechny její chyby a pokračoval na další level. Nečekal bych, že se dá gamifikovat i tak otravná činnost jako hledání chyb. Ale skutečně jsem se několikrát dostal do situace, že jsem chtěl co nejrychleji opravit chyby jedné úrovně, abych zjistil, co mě čeká na úrovni další. Skončil jsem na úrovni 6, sedmičku jsem přeskočil a zvlášť zapnul ještě osmičku. Některé chyby jsem se rozhodl ignorovat, v kódu mám třeba fread($fp, 1e6), což se PHPStanu nelíbí, protože na místo celého čísla posíláme float. Skutečný problém to ale nezpůsobí. Nic ale nebrání tomu výjimku v budoucnu smazat a kód přepsat tak, aby byl PHPStan spokojený.

PHPStan si neporadí s některými podivnostmi, např. s tímto kódem, který se dříve používal pro nahrávání pluginů:

<?php
function f() {
    class C {}
    return new C; // PHPStan: Instantiated class C not found.
}
?>

Také očekává, že nebudete přistupovat k neexistujícím prvkům pole:

<?php
$a = array(1);
if ($a[rand()]) { // PHPStan: If condition is always true.
}
?>

Kód musíte přepsat, aby volal isset().

Nejprve jsem chtěl takovéto okrajové případy nahlásit, ale pak jsem se podíval na 1300 otevřených issues a řekl jsem si, že s takovýmito blbostmi nebudu autora PHPStanu Ondřeje Mirtese otravovat. Ondra se totiž vydal na odvážnou cestu a zkouší se tvorbou open-source živit. Muselo chtít velkou odvahu opustit práci a začít to dělat na plný úvazek. Přeji, ať to vyjde!

Adminer 5.1.0 - autoloading pluginů

Jsem velký zastánce convention over configuration, takže Adminer ani žádnou konfiguraci nemá. Jsem za to strašně rád. S konfigurací se člověk časem dostane do bodu, kdy by do ní potřeboval začít přidávat minimálně nějaké ify a pomalu se z toho stává programovací jazyk. Dále je konfigurace noční můra řešení problémů – uživatel si stěžuje na nějaké chování a teprve po hodině zjistíte, že si něco zapnul v konfiguraci. V horším případě spolu konfigurační direktivy můžou všelijak kolidovat a jejich udržování stojí hodně energie. Jenže uživatelé si chování prostě měnit chtějí, tak jsem jim dal do ruky mocnější nástroj – pluginy. Ty nejsou omezeny tupostí konfiguračního jazyka a můžou dělat vše, co jejich autor zvládne vymyslet. Adminer jen musí poskytnout dostatečné API.

Zapnutí pluginů v Admineru nebylo úplně nejjednodušší: bylo potřeba vytvořit soubor s definicí funkce adminer_object, ručně vložit soubory s pluginy (nebo je autoloadnout) a vytvořit jejich objekty. Dále vytvořit další objekt, který to všechno pospojoval, a ten z funkce vrátit. Člověk také nesměl zapomenout vložit původní adminer.php a také soubor plugin.php, který pluginy vůbec dovoloval používat. Říkal jsem si, že to každý programátor zvládne – v praxi to je copy/paste příkladu a jeho upravení. Ale někdy člověk musí řešit i další věci – třeba pokud plugin dělá dodatečnou autentizaci (např. podle IP adresy nebo podle jiného hesla než do DB), tak také musíme znemožnit přístup k původnímu adminer.php, kde tyto kontroly neproběhnou.

Tohle všechno je teď pryč. V Admineru 5.1.0 stačí pluginy prostě zkopírovat do adresáře adminer-plugins/ a Adminer si je tam odtud sám nahraje. Pokud pluginy potřebují nějakou konfiguraci, tak je možné ji udělat v souboru adminer-plugins.php pouhým vrácením pole s vytvořenými pluginy:

<?php
// zde nemusí být žádné include_once "login-password-less.php"

return array(
    new AdminerLoginPasswordLess('$2y$07$Czp9G/aLi3AnaUqpvkF05OHO1LMizrAgMLvnaOdvQovHaRv28XDhG'),
);
?>

Dobrá zpráva je, že předchozí způsob vytváření pluginů i všechny stávající pluginy nadále fungují – není potřeba dělat žádnou úpravu. Další možnost je všechny pluginy vytvořit z libovolného zdroje v adminer-plugins.php a adresář adminer-plugins/ ani nemusí existovat. Tohle celé funguje i pro pluginy databázových ovladačů.

Já už tento způsob nahrávání pluginů nějakou dobu používám a je to neskutečně pohodlné. Když chci nějaký plugin, tak si na něj v adresáři adminer-plugins/ prostě jen vytvořím symlink. To jde příkazem mklink i na Windows a ve správci souborů na to mám klávesovou zkratku. A když plugin nechci, tak symlink zase jen smažu.

Další změny

Kromě této zásadní změny jsem udělal i několik dalších oprav a úprav:

• V přehledu serveru se nyní zobrazuje i seznam nahraných pluginů.
• V přehledu tabulky se zobrazuje collation u sloupců, pokud se liší od tabulky. Existuje i plugin, který zobrazuje více informací vždy.
• Ctrl+klik ve výpisu dat vyvolá rychlou editaci dané buňky. Když jsem tuto funkci před 14 lety přidával, tak se kurzor automaticky i přesunul na místo, kam uživatel kliknul. Ale bylo to v turbulentních dobách, kdy tato API teprve vznikala, každý prohlížeč používal jiné a postupně z nich všechny odešly na nové. Na něj jsem Adminer přehodil teď, takže tato vychytávka zase funguje.
• V PostgreSQL se zobrazuje auto_increment vloženého řádku. PostgreSQL nemá funkci obdobnou mysql_insert_id, ale musím říct, že jeho způsob je celkem elegantní. Stačí na konec příkazu INSERT INTO přidat RETURNING "id" a hodnota tohoto sloupce se vrátí.
• V PostgreSQL se u systémových proměnných kromě odkazu do dokumentace zobrazuje i popis.
• Přidání detekce CockroachDB zahltilo logy PostgreSQL chybami o neexistenci proměnné crdb_version. Nyní tuto detekci dělám pomocí version() (bug #924, regrese z 5.0.5).
• Do PostgreSQL jsem přidal podporu PROCEDURE, dostupnou od PostgreSQL 11.
• MS SQL mi z nějakého důvodu začalo vracet chyby s collations u defaultních sloupců, tak jsem jejich získávání změnil. Ale přiznám se, že collations v MS SQL jsou pro mě trochu španělská vesnice – jen pro češtinu jich má 70 a co znamená třeba Czech_100_CS_AI_KS_WS, to mi není úplně jasné.
• Do vzhledu jsem dodělal změnu, kterou jsem chtěl už dávno – hlavičky sloupců zůstávají při scrollování vidět. Dřív to ve Firefoxu způsobilo zmizení rámečků v hlavičce tabulek, ale ani s moderními prohlížeči to nebylo úplně jednoduché. Nad řádkem s hlavičkou zůstávala 1px díra, kterou byl vidět obsah pod ní. Takže jsem musel konstrukci rámečků trochu změnit (bug #918).
• Kromě souboru adminer.css lze vzhledy konfigurovat třeba i podle názvu serveru, což využívají pluginy. Pro ně jsem upravil detekci přehazování na tmavý režim (bug #925).
• Zvětšil jsem maximální šířku políčka pro editaci řetězců ze 40 na 60 (bug #930), mezeru za výsledkem SQL dotazu (bug #937) a mezeru nad odhlášením na mobilu (bug #938).
• Přidal jsem plugin pro sestavování SQL dotazů umělou inteligencí Google Gemini, který funguje naprosto neuvěřitelně. Více v samostatném článku.
• Další plugin kontroluje dostupnost nových verzí na GitHubu místo na adminer.org/version. Někdo může být háklivý na leaknutí IP adresy, kde instalace Admineru běží. Ale třeba se takoví uživatelé smíří s tím, že leakne pouze na GitHub.
• Přidal jsem plugin pro ruční přepínání tmavého a světlého vzhledu.
• Přidal jsem plugin zobrazující zpětné odkazy stejně, jako to dělá Adminer Editor.
• Po editaci hodnot ve formulářích se prohlížeč nyní zeptá, jestli chcete stránku skutečně opustit. Nejdřív jsem udělal pěknou implementaci, která i vracela změněná formulářová políčka, a pak jsem si teprve všiml, že text vrácený obsluhou události beforeunload všechny moderní prohlížeče ignorují (asi kvůli phishingu). Nejprve jsem dal tuto funkci přímo do Admineru, ale pak mě to samotného občas trochu štvalo, tak jsem to přesunul do pluginu.
• Přibyl uzbecký překlad. Uzbečtina používá docela dost apostrofy, ale Adminer překlady neescapuje, protože v některých situacích oprávněně používají HTML. Tak jsem udělal takovou fintu, že ' měním na ’. Lepší by bylo překlady plaintextu od překladů HTML rozdělit, ale to se mi dělat nechtělo.

Ovladač pro IMAP

Jen tak pro legraci jsem vytvořil Adminer pro IMAP. Koukám do poštovního klienta a po intenzivní práci na Admineru najednou všude vidím tabulky s daty. Tak jsem si řekl, jak by asi bylo složité to udělat, a ukázalo se, že zase až tolik ne. Schránky se zprávami se zobrazují jako tabulky, hlavičky zpráv se zobrazují jako jejich obsah. Pokus o editaci zprávy o ní zobrazí nějaké další údaje. Vložení záznamu nic nedělá, ale s trochou úsilí by to asi šlo předělat na odeslání nové zprávy. Mazání označí zprávy jako smazané, ale ze schránky je fyzicky neodstraní, to se dá udělat příkazem TRUNCATE. A to je asi tak všechno, co to umí. Funkce support(), kterou Adminer zjišťuje, co všechno daná databáze podporuje, vrací pro všech 25 featur prostě false.

Testy pro PDO

Přidal jsem parametr URL ext=pdo, který vynutí použití extenze PDO místo nativních, které Adminer preferuje. Je to hlavně kvůli snadnějšímu ladění chyb, protože PDO ovladač se chová trochu jinak (např. pro boolean sloupce v některých databázích vrací skutečný PHP bool). Pro PDO se také nově generuje kompletní sada end-to-end testů. Díky tomu se mi podařilo ošetřit pár chyb a nekonzistencí, které Adminer při použití PDO měl.

Interní změny

Změna, která se navenek doufám nijak neprojeví (end-to-end testy nic neodhalily), je modernizace JavaScriptu:

• Změna všech var na let/const. Využil jsem k tomu eslint --fix s pravidly no-var a prefer-const. let má logičtější chování než var.
• Změna anonymních funkcí, které nepoužívají this, na () => {}. Adminer this docela hodně používá pro události, takže se to zase tolika funkcí nedotklo.
• Použití for...of. To kód zpřehledňuje a zkracuje.
• Odstranil jsem několik obstarožních kontrol, jako třeba jestli prohlížeč podporuje JSON.
• Místo className se teď většinou používá classList.

V PHP jsem zapnul chyby E_NOTICE a E_STRICT kromě přístupu k neexistujícímu prvku pole. To se hádám navenek v některých okrajových případech projevit může, ale co odhalily testy a na co jsem sám narazil, to jsem opravil.

Na závěr zmíním, že jsem sepsal poznámky pro vývojáře, v podstatě takový můj braindump.

Google Gemini: API

Odborník na umělou inteligenci, vynikající PHP programátor a úžadný člověk David Grudl před časem zveřejnil sneak peek pluginu do Admineru, který dovoluje sestavovat SQL dotazy pomocí AI. Navázal tak na svůj SQL Wizard. Plugin ale nikdy nepublikoval, tak si možná část lidí myslela, že to je fake. Řekl jsem si, jak by asi bylo složité to doopravdy udělat, a ukázalo se, že úplně triviální! Použil jsem Google Gemini a z jednoduchosti jeho nasazení jsem byl velmi mile překvapen. Nemusíte chodit do žádné Google Cloud Console (která je neuvěřitelně nepřehledná), ale prostě přímo v AI Studiu vygenerujete klíč a hned vidíte URL, na kterém ho můžete použít. Implementace v PHP je pak už jednoduchá:

<?php
/** Položení dotazu Google Gemini
* @param string Dotaz v přirozeném jazyce
* @param string Klíč získáte na https://aistudio.google.com/apikey
* @param string Dostupné modely: https://ai.google.dev/gemini-api/docs/models#available-models
* @return string Odpověď umělé inteligence
* @copyright Jakub Vrána, https://php.vrana.cz/
*/
function gemini($prompt, $apiKey, $model = "gemini-2.0-flash") {
    $context = stream_context_create(array("http" => array(
        "method" => "POST",
        "header" => array("User-Agent: PHP", "Content-Type: application/json"),
        "content" => '{"contents": [{"parts":[{"text": ' . json_encode($prompt) . '}]}]}',
    )));
    $response = json_decode(file_get_contents("https://generativelanguage.googleapis.com/v1beta/models/$model:generateContent?key=$apiKey", false, $context));
    return $response->candidates[0]->content->parts[0]->text;
}
?>

V pluginu pak dotazu od uživatele předřadím schéma databáze a přidám nějakou omáčku, aby to vracelo skutečně jen SQL dotaz, který pak prostě zobrazím. Funguje to naprosto neskutečně:

Poradí si to dokonce i s češtinou, umí to vytvářet i INSERT, přidávat indexy a já nevím, co ještě:

Plugin vyžaduje Adminer 5.1.0, kam jsem přidal hook pro zobrazení promptu na tom správném místě, jinak si to žádnou změnu nevyžádalo.