PHP triky

Php-Wasm

WebAssembly je pozoruhodná technologie. Umožňuje běh binárních programů v různých prostředích, především pak v prohlížečích. Do Wasm se dá kompilovat z různých programovacích jazyků, pro PHP existuje Php-Wasm. To umožňuje spouštět PHP kód v prohlížeči na počítači klienta. Výhoda je mnohem rychlejší odezva, než když se data pro zpracování posílají na server a zpátky, dále pak nezatěžování serveru. Další využití je, pokud spouštěnému kódu nevěříte a nechcete si ho pouštět na server.

Php-Wasm jsem si vyzkoušel na demu PhpShrink:

let highlightShrink;
(async function () {
	// momentálně je potřeba použít alfa verzi, vydaná 0.0.8 toto nepodporuje
	const { PhpWeb } = await import('https://cdn.jsdelivr.net/npm/php-wasm@0.0.9-alpha-29/PhpWeb.mjs');
	const php = new PhpWeb({files: [
		// namapujeme URL jako soubor v prostředí Wasm; URL musí vrátit PHP kód nezpracovaný serverem
		{name: 'phpShrink.php', url: 'https://raw.githubusercontent.com/vrana/PhpShrink/refs/heads/main/phpShrink.php'}
	]});
	// výstup a chybový výstup nepoužíváme, tak ho jen pošleme do konzole
	php.addEventListener('output', event => console.log(event.detail));
	php.addEventListener('error',  event => console.error(event.detail));
	// zpracuje PHP kód z URL zadaného výše
	await php.run('<?php include "./phpShrink.php"; ?>');
	// největší magie - PHP funkci zpřístupní do JavaScriptu
	highlightShrink = await php.x`function ($input) { return highlight_string(phpShrink($input), true); }`;
	shrink();
	document.getElementById('input').oninput = shrink;
})();

function shrink() {
	document.getElementById('output').innerHTML = highlightShrink(document.getElementById('input').value);
}

Php-Wasm má mnohem širší možnosti, kód se dá definovat i rovnou ve <script type="text/php">, existuje také CGI umožňující třeba i běh WordPressu v prohlížeči.

SimpleXML: jmenné prostory

Extenzi SimpleXML mám v oblibě pro velice jednoduchou práci s XML dokumenty. Konec konců jsem se jí nechal inspirovat při tvorbě NotORM. Např. pro získání hodnoty atributu <meta charset> se dá použít jednoduché $html->meta["charset"]. Pro složitější dotazy se dá použít XPath, např. všechny tabulky v dokumentu pomocí $html->xpath("//table").

Když dokument obsahuje jmenné prostory, tak je práce složitější a část magie mizí. Mějme takovýto dokument:

<movies xmlns="http://default" xmlns:a="http://a">
 <movie xml:id="movie1" a:link="IMDB">
  <a:actor>Onlivia Actora</a:actor>
 </movie>
</movies>

Dá se s ním pracovat takhle:

<?php
$movies = simplexml_load_string($file);

// Namespace http://www.w3.org/XML/1998/namespace is available as "xml".
echo $movies->movie->attributes("xml", true)["id"] . "\n";

// Namespaced attributes can be accessed with attributes().
echo $movies->movie->attributes("a", true)["link"] . "\n";

// Using namespace URI allows document to use any namespace alias.
echo $movies->movie->attributes("http://a")["link"] . "\n";

// Children can be accessed with children().
echo $movies->movie->children("http://a")->actor . "\n";

// Using xpath() with namespace requires registering it first.
$movies->registerXPathNamespace("a", "http://a");
echo count($movies->xpath("//a:actor")) . "\n";

// Even the default namespace must be registered.
$movies->registerXPathNamespace("default", "http://default");
echo count($movies->xpath("//default:movie")) . "\n";
?>

Adminer 5.3.0 - možnosti indexů

Největší změna v Admineru 5.3.0 je podpora algoritmu indexu (bug #1030). PostgreSQL podporuje šest algoritmů, MySQL jen dva a to jen u některých typů tabulek.

Druhou novinkou jsou částečné indexy. V PostgreSQL lze nastavit podmínku, při které se hodnota do indexu uloží (bug #1048).

Do PostgreSQL a CockroachDB jsem přidal možnost vytvářet tabulky s oddíly (bug #1031). PostgreSQL bohužel nedovoluje oddíly změnit po vytvoření tabulky a automatická migrace (jako ji v některých případech dělá ovladač pro SQLite) mi přišla trochu riskantní. S tím souvisí i přesun oddílů v PostgreSQL z menu do rodičovské tabulky.

Další změny jsou menší:

• Výsledky funkcí vracejících číslo (např. COUNT(*) nebo CHAR_LENGTH() jsem nechal zarovnat doprava stejně jako číselné sloupce. V PostgreSQL se z hodnoty COUNT(*) vytvoří odkaz stejně jako v MySQL.
• Autocomplete SQL nyní podporuje aliasy tabulek.
• Verze 5.1.1 rozbila vytváření uložených funkcí, nová verze typovou chybu opravuje (bug #1053).
• Akce sloupečků zobrazené po najetí myši mají nyní rámeček (bug #1072).
• Hodnoty typu money jsem nechal zarovnat doprava stejně jako čísla (bug #1071).
• V MySQL jsem opravil varování při zobrazení dat z tabulek s fulltext indexem (bug #1036).
• Verze 5.1.1 rozbila připojování přes localhost:3306, zkoušel se hledat socket 3306. Nová verze to opravuje (bug #1057).
• V PostgreSQL mohou uživatelské funkce vracet tabulku, kterou Adminer při zavolání funkce nyní ukáže (bug #1040).
• Do PostgreSQL jsem přidal operátor NOT ILIKE (bug #1062).
• V Editoru jsem opravil vyhledávání podle sloupců bit a enum (bug #1062).
• Pokud uživatelský styl v souboru adminer.css podporuje přepínání do tmavého režimu, tak Adminer svůj tmavý styl nevypne.
• Pluginy můžou v metodě css() určit, zda styl podporuje tmavý vzhled. Výchozí implementace u souboru adminer.css zkoumá přítomnost prefers-color-scheme: dark.
• Pluginům jsem dal možnost přidat třídu do <body class>. Adminer tam přidává třídu adminer, Editor třídu editor.
• Přibyl překlad do hindštiny.

Adminer 5.2.0

Uživatelsky nejviditelnější změna v Admineru 5.2.0 je našeptávač pro SQL. Dále jsem udělal několik drobnějších změn:

• Při hromadné editaci záznamů přes odkaz Změnit se nevytvoří políčka pro hodnotu NULL. Tento jednoduchý formulář totiž nerozlišuje prázdný řetězec a NULL, takže pouhé uložení nezměněného formuláře přepsalo NULL na prázdný řetězec. Políčka s hodnotou NULL se v tomto formuláři dají změnit pomocí Ctrl+klik, což používám primárně já (bug #967).
• Předchozí verze rozbila akce cizích klíčů.
• V MySQL se v GROUP BY dotazech zobrazuje počet nalezených řádek, což rozbila předchozí verze.
• SQL příkaz pro PostgreSQL podporuje příkaz COPY FROM stdin, který generuje pgdump (bug #942).
• V ne-MySQL se -- bere jako začátek komentáře, v MySQL za tím musí být ještě mezera (bug SF-842).
• V exportu MS SQL je počet řádků v jednom INSERT omezen na 1000 (bug #983).
• Udělal jsem maličký facelift – přidal logo, zaoblil nějaké rohy, přidal nějaké stíny. Alternativní designy jsem upravil, aby fungovaly na mobilu.
• Možnost rozesílat hromadné e-maily z Adminer Editoru jsem přesunul do pluginu. Jednak to asi není moc používané a jednak to jde teď naopak použít i v Admineru.
• Do pluginů jsem přidal možnost překladů. Ty nově můžou dědit ze třídy Adminer\Plugin, která jim dá metodu lang(). Pokud pluginy používají nějaké fráze z Admineru, tak můžou nadále volat Adminer\lang().
• Pro Adminer Editor jsem přidal plugin pro jednodušší nastavení ovladače, serveru a databáze.

Konfigurace

Před představením dalších dvou nových pluginů udělám trochu odbočku. Čas od času po mně někdo chce, abych třeba změnil odkazy na tabulky z menu. Že používá jen odkaz pro výpis dat, druhý odkaz je zbytečný a způsobuje menší přehlednost menu. Někdo naopak usoudil, že je zbytečný odkaz pro výpis dat a nechal jen odkaz na strukturu tabulky. Další lidi po mně chtějí, ať pro to přidám možnost konfigurace. Nebo ať o podobných věcech nechám hlasovat uživatele. Většinou to rychle smetu ze stolu pomocí „použij plugin nebo vlastní vzhled“, ale zamyslel jsem se nad tím trochu víc.

Chování Admineru ovlivňují tři různé strany:

• Vývojář: Rozhoduje o výchozím chování a poskytuje hooky pro pluginy
• Admin: Instaluje Adminer, vybírá pluginy a výchozí vzhled
• Uživatel: Používá Adminer

Díky tomu, že je Adminer k dispozici v jednom souboru a že jeho cílová skupina jsou především programátoři, tak Admin je často ta stejná osoba jako Uživatel. Ale zdaleka to neplatí vždy. Pokud si ve WordPressu nainstaluji plugin pro Adminer, tak jsem jeho Uživatel, ale ne jeho Admin. Nebo pokud mi hosting dá Adminer předinstalovaný.

Adminer na Uživatele myslí jen trochu. Třeba kromě vzhledu v souboru adminer.css (o tom rozhoduje Admin) existuje i plugin designs, který vzhledy dovoluje přepínat uživateli.

Nově přidávám plugin config, který dovoluje chování Admineru změnit Uživateli. Nastavení ukládá do cookie. Pokud chci stejné nastavení použít na více zařízeních, tak se dá URL s konfigurací uložit do záložky a tu pak otevřít jinde. Samotný plugin config momentálně dovoluje vypnout načítání vzhledu adminer.css a použít vestavěný vzhled Admineru. Dají se na něj ale napojit další pluginy.

Druhý plugin s nastavením pro uživatele je menu-links, který dovoluje změnit ono chování odkazů na tabulky v menu. Dá se použít jako normální plugin, kde může Admin přepnout chování natvrdo všem uživatelům. Ale v kombinaci s config si Uživatel toto chování může změnit sám pro sebe.

Možností konfigurace uživateli možná časem přidám víc. Zvažoval jsem i dát uživatelům možnost vypnout některé pluginy, ale třeba možnost vypnout bezpečnostní pluginy by mít neměli. Časem možná plugin config integruji i přímo do Admineru, stejně jako se to stalo s pluginem plugin, který dovoloval pluginy používat.

Adminer 5.2.1 opravuje především chyby odhalené díky typové kontrole.

Autocomplete pro SQL

Našeptávače ve webových editorech kódu jsou převážně tupé. Mají seznam klíčových slov, která jednoduše doplňují podle toho, co začnete psát. V SQL jim můžete dát ještě seznam tabulek a jejich sloupců a doplňují pak i ty. Ale když napíšete třeba SELECT * FROM tabulka WHERE | tak netuší, že mají doplňovat sloupce jen z tabulky tabulka. Třeba v CodeMirror musíte napsat WHERE tabulka.|, aby se zobrazily sloupce jen z dané tabulky.

Rozhodl jsem se to vzít za jiný konec. Místo, aby se za všech okolností napovídalo všechno, tak se napovídá jen to, co v daném kontextu dává smysl. Takže třeba:

• Za SELECT se napovídají sloupce ze všech tabulek. Pokud jich je moc, tak se napovídá tabulka. pro všechny tabulky. Když to vyberete, ukážou se sloupce jen z dané tabulky.
• Pokud ale někde vpravo už máte FROM tab1 JOIN tab2, tak se napovídají jen sloupce z tabulek tab1 a tab2.
• U dotazu SELECT * FROM tab ORDER BY id se nenapovídá WHERE, protože to patří před ORDER BY. Napovídá se ale LIMIT.
• U CREATE TABLE se nenapovídá nic, název tabulky bude určitě jiný.
• Když necháte doplnit INSERT, tak se rovnou doplní INSERT INTO, protože to je nejčastější varianta. Můžete se ale vrátit a nechat si dopnit IGNORE.
• Když máte někde v dotazu identifikátor uzavřený do `idf` (v MySQL), tak se tabulky a sloupce defaultně nabízí taky takto uzavřené.

phpMyAdmin má plnohodnotný parser SQL, ale pro autocomplete ho nepoužívá. Navíc parser běží na serveru, takže se s každým napsaným písmenkem musí odesílat požadavek a čekat na odpověď. Já jsem si napsal pár regulárních výrazu v JavaScriptu, které nakonec udělají mnohem víc muziky. Když jsem to dokončil, tak jsem nemohl uvěřit vlastním očím: Je to v podstatě SQL wizard, ve kterém celý dotaz sestavíte skoro jen pomocí šipky dolů a Enteru. Ale když chcete něco speciálního, tak se snaží nepřekážet.

Živá ukázka

Jistě sami přijdete na to, jaké tabulky a sloupce jsou definované. Začněte psát SQL dotaz:

© 2005-2025 Jakub Vrána. Publikované texty můžete přetiskovat pouze se svolením autora. Ukázky kódu smíte používat s uvedením autora a URL tohoto webu bez dalších omezení . Můžeme si tykat. Skripty předpokládají nastavení: magic_quotes_gpc=Off, magic_quotes_runtime=Off, error_reporting=E_ALL & ~E_NOTICE a očekávají předchozí zavolání mysql_set_charset. Skripty by měly být funkční v PHP >= 4.3 a PHP >= 5.0.