Vývoj open-source projektů
Školení, která pořádám
Na Poslední sobotě jsme se bavili o vývoji open-source projektů. Do Nette jsem jeho autorovi Davidu Grudlovi poslal pár úprav, za což on mi přidělil commit práva. To má tu výhodu, že by vývoj projektu teoreticky mohl pokračovat i poté, kdy by s tím David praštil (třeba proto, že by ho přejela tramvaj). V praxi by to ale bylo složitější, protože třeba novou verzi bych vydat nemohl – jednak v repozitáři není skript pro minimalizaci zdrojových kódů a přípravu verze pro PHP 5.3 (ten bych asi dokázal napsat, ale byla by to zbytečná práce navíc) a jednak nemám přístup k webu. Myslím, že v praxi by se projekt stejně alespoň dočasně přesunul někam jinam – web a možná i repozitář, protože forknout jde vždycky. Nebo by dost možná prostě zanikl.
Já jsem měl velkou radost, když jsem práva pro JUSH svěřil Kajmanovi. Ten mi poslal několik patchů, má dobré postřehy a úpravy dělá pečlivě. Proto jsem rád, že může přispívat bez toho, aniž bych mu změny musel schvalovat. Je to asi ta největší odměna u open-source projektů. Já se poděkování snažím v commit zprávách vyjádřit i v případě, kdy mě někdo na nějakou funkčnost jen navede. Proto se mě trochu dotklo, když mi David v pár prvních úpravách v Nette a dibi nepřiřkl spoluautorství…
U phpMinAdminu jsou mezi vývojáři uvedeni všichni překladatelé a grafici, kteří mají účet na SourceForge. Je to forma vyjádření díku, nedal jsem jim ale žádná práva, protože ta bohužel nejdou přidělovat selektivně jen k některým částem repozitáře. David mě ponoukal, ať mu dám práva pro případ, že by se mi něco stalo. A já mu je dám milerád, mám v něj naprostou důvěru, ale prostě musí nejdřív poslat nějaké patche. Kdyby nejhůř bylo, tak je na SourceForge k dispozici instrument „násilného převzetí“, který dovoluje převzít mrtvý projekt, což dovoluje následně měnit třeba i web (já jsem takhle převzal htmltmpl). A phpMinAdmin má v repozitáři a na webu vše potřebné, u sebe nic dalšího neskladuji.
Diskuse
Martin:
Vůbec se nedivím, Grudl byl vždycky tak trochu nafoukánek. Je to škoda.
S tím nesouhlasím, David je podle mě naopak skromný. Používá prostě jen jinou politiku. Já credits nedávám do zdrojového kódu, on je prostě nedává ani do commit zpráv.
Přesně tohle je důvod proč dělám v Zendu a na v Nette. Nette je skvělé protože ho dělá David. Jakmile s tím přestane, tak půjde do kytek i kdyby mělo komunitu sebelepší. Nemá žádný danný formát, princip, guidelines, nic. Prostě je "ala dgx" :)
Nette všechno tohle má, i když třeba všechno není dokonale popsané, na druhou stranu něco je: třeba http://nettephp.com/en/coding-standard.
Já si nemyslím, že by Nette umřelo s Davidem, komunita je opravdu silná a Nette aktivně používá, takže by ho umřít nenechala. I když nejspíš by vývoj na nějakou dobu ustrnul.
Na druhou stranu řada open-source projektů stojí na několika málo osobnostech. Vzpomeňte si, když dva vývojáři Thunderbirdu ohlásili konec – znamenalo to téměř konec celého projektu.
Ale co jiného, než právě ta (sebelepší) komunita, by mohlo projekt udržet? Zend se liší od Nette jen velmi nepatrně. Stačí se podívat na reálná čísla a přestat věřit marketingovému mlžení http://phpfashion.com/docela-sokujici-cisla-ze
Spomenuli ste phpMinAdmin. Aký je vlastne najväčší rozdiel medzi ním a phpMyAdminom aby som si vedel v budúcnosti vybrať ?
Juraj:
Pre mňa je najvačšia výhoda v tom, že phpMinAdmin je vlastne jeden súbor, ktorý si rýchlo skopírujem kde chcem a hneď používam. Čo sa týka ovládania, príde mi takisto použiteľnejší aj keď by som na niektorým miestach ocenil miesto textu ikonky.
Juraj:
Super, díky. Myslím že ten štýl s ikonkami by mal byť východzí.
Jakub Vrána :
Nechci ho dávat jako výchozí, protože zabírá třetinu velikosti jednojazyčné verze phpMinAdmina. Přemýšlel jsem ale o přidání přepínání stylu přímo do rozhraní, pokud by bylo dostupné připojení k Internetu, tak by se styl mohl stáhnout externí.
Honza Marek:
Já bych doporučil vyzkoušet ten phpMinAdmin, protože to je velice jednoduché. Stáhne se v jednom php souboru a pak se dá hned spustit. Hlavní rozdíl je v molochovitosti.
LuKo:
Skoro bych řekl, že hlavní rozdíl je v rychlosti. U PMyA kliknu a docela dlouho trvá načtení, u PMinA kliknu a prakticky okamžitě mám výsledek. Stále se toho nemohu nabažit ;-)
david@grudl.com:
Nejen že nepřiřkl spoluautorství, ale dokonce tam dal popisku "minor fixes"! Fůůůůj nafoukánkovi :-)
Ale vážně: máš naprostou pravdu a chybu napravuji alespoň dodatečně.
Dragon Jake:
Tomu říkám nádherné sebedoznání :) a že ty commity byly nějaké!
ic:
Trochu morbidní článek ne? Při čtení mě napadá jaktože ještě nemám závěť, přece jen ty tramvaje číhají na každém kroku.
Juraj Hajdúch:
Nepovedal by som, že je morbídny, ale pragmatický.
V práci mám ako admin všetky životne dôležité informácie (hesla, nastavenia etc.) zakryptované na USB kľúči a heslo na rozšifrovanie má len riaditeľ (a ja) -> v prípade, že by sa mi niečo stalo, môj nástupca dostane len od direktora heslo, rozšifruje si médium a má k dispozícii všetko, čo potrebuje a firma resp. všetko, čo sa týka siete, serverov a pod. funguje ďalej bez problémov.
Niečo podobné sa dá aplikovať aj na takéto projekty ( o jednom takomto riešení viem - bankovníctvo) - samozrejme dôležitým faktorom je "spoľahlivá" osoba.
Martin Kravec:
Mimochodom, čo používate na kryptovanie súborov vy ?
Juraj Hajdúch:
Používame Omziff 3.0.9 (freeware, ale, žiaľ, nie open), konkrétne algoritmus Blowfish v kombinácii s veľmi silným heslom (nad 16 alfanumerických a špeciálnych znakov). To zaručuje pre našu potrebu dostatočne silnú ochranu; jej prelomenie si už vyžaduje špecializované výpočtové stredisko a hlavne čas. (Perlička: Mám zaručenú informáciu, že ani polícia SR nedisponuje takou silnou výpočtovou technikou, aby ho v realnej dobe prelomila. Jeden z ich IT špecialistov je môj kamarát.) Zároveň je v tom integrovaná skartovačka súborov (myslím, že trojnásobné prepisovanie náhodným výberom 0 alebo 1) a tiež kontrola operačnej pamäte proti zoskenovaniu (neviem, na akom princípe). Program je jednoduchý a intuitívny. Nie je potrebná inštalácia, ale je obmedzený len na OS od M$.
Link na dl:
http://www.slunecnice.cz/sw/omziff/Pravdu povediac, štátne vojenské tajomstvá by som mu už asi nezveril - ako že napríklad Slovensko má len tri bojaschopné stíhačky na Sliači a pod., ale postačuje. :o)
Ak vieš/te o nejakom inom dobrom softe na tento účel, podeľ/te sa.
Srigi:
<cite>Perlička: Mám zaručenú informáciu, že ani polícia SR nedisponuje takou silnou výpočtovou technikou, aby ho v realnej dobe prelomila.</cite>
To ma pobavilo. Lebo prachobycajna sifra AES256 je momentalne nerozsifrovatelna a to takym sposobom, ze keby sme nasadili vsetky PC na zemeguli, tak by im to trvalo viac ako je vek vesmiru.
Srigi:
Sakra, sorry sa dalsi post - v americkej NSA sa pouziva AES196 na TopSecret dokumenty - to o niecom svedci.
Mastodont:
Už léta TrueCrypt.
Juraj Hajdúch:
Áno, TC je fajn, ale ten pristupuje k celému HDD resp. konkrétnemu zväzku a na kryptovanie jednotlivých súborov je zbytočný. Netreba ísť na vrabce s kanónom. :-D Inak TC používam na svojom notebooku, pre prípad krádeže môžem smelo spať - nikto sa k dátam nedostane.
Mastodont:
Ano, pokud potřebuji zašifrovat jeden soubor, tak je to zbytečné. TC se dá použít podobným způsobem, mám třeba asi 2 MB soubor, který po připojení slouží jako úložiště na soubory s hesly apod. ... Je to otázka zvyku.
Milsa (msx):
Znamená to, že aj za drobný návrh do Adminera sa nájdem v commite?
Diskuse je zrušena z důvodu spamu.